O kurzu "Metoda přirozeného pohybu" - a proč jsem samá modřina.

30.10.2019

Kurz jsem měla už nějakou dobu v hledáčku, lákalo mě spojení "přirozený pohyb", ale víte jak....cvičíte Jumping, vedete kruhový trénink, osobní trénink.... co si s tím přirozeným pohybem počnu? Rozhodla poslední hodina Jumping Power-core, kdy mi pár holek řeklo "ty jo Jani, já prostě nevím co s tím břichem (zadkem, zády, rameny...) ....jak ho (je) použít, jak ho (je) zapojit....Jak to děláš??? " 

V tu chvíli mi došlo, že to, co mě se děje tak nějak automaticky, nemusí se dít zbytku lidí na lekci. A to i přesto, že používáte veškerý svůj slovní um v popisu daného cviku. Začala jsem víc přemýšlet nad tím, jak svoje holky nastavit tak, aby jim tělo pracovalo a jim se nemuselo kouřit z hlavy nebo nedej bože z přetížených svalů. Aby jim nevypadávaly oči z důlku z toho, jak se zoufale snaží sladit práci svalů a svůj dech....

Moje hlava by se s tím možná prala delší dobu, ale díky Honzovi z 3DFA mi to secvaklo o něco rychleji. Díky Bohu!

Takhle metoda není vlastně nic jiného než návrat k jednoduchým pohybům, které jsou našemu tělu přirozené. Používáme je samozřejmě nejvíc v období dětství a postupem času tuhle schopnost volně se hýbat ztratíme (ne všichni). Proč? No protože víc sedíme, méně chodíme, ztuhneme v úrovni, kdy máme vše na dosah ruky - tedy v té střední úrovni (úrovně máme tři horní, střední a spodní), přivlastníme si díky tomuhle všemu špatné pohybové stereotypy a tělo se časem přizpůsobí. Nic jiného mu nezbude. Takže když chceme do spodní úrovně, bolí nás kolena a raději ohneme "hřbet" (špatně), když věšíme záclony nebo malujeme strop v horní úrovni, protestují ramena, bolí krční páteř, oblast šíje se stáhne a hoří.

Když potom chci, aby se moje klientky posadily do kleku na paty a na nárty, spousta z nich cítí po chvíli nepohodu, někdo ani nedosedne ( hlezenní klouby nejsou dostatečně pohyblivé). Samovolné dřepění v hlubokém dřepu je další oříšek....kdy se zvedají paty, bolí kyčle, kolena - ne proto, že jde o špatnou pozici. Naopak. Tohle je pozice, ve které spousta národů relaxuje. Kolena i kyčle bolí, protože nejsou na tento pohyb zvyklá, ne proto, že by je hluboký dřep zatěžoval. A takhle bychom mohli pokračovat stylem naší chůze (chůze s tvrdým dopadem na patu, vytáčení špiček do stran, ohnutá krční páteř a pohled upřený do země), během atd...... 

Když jsme dostali od Honzy úkol lehnout si na břicho, dát ruce za záda a pohybem vpřed se dostat na druhou stranu tělocvičny, nejdřív jsme se fakt smáli.....smích nás přešel po první snaze zdolat zátěžový koberec jakýmsi "šoupancem". A mě došlo, že už se vlastně neumíme ani plazit (ne že by se půlka národa běžně plazila po ulicích...).  Když nás nechal dostatečně vypotit, ukázal nám zdánlivě jednoduchý pohyb, kdy se přes hrudník dostanete na bok a pomocí ramene a jedné odrazové nohy posunete tělo jakýmsi píďalkovitým pohybem vpřed. Možná se teď smějete sami a ptáte se, jestli má tohle někdo zapotřebí - věřte, že má :) Tenhle pohyb vám dá víc, než xy minut na stroji v posilovně....myslela jsem, že už svoje svaly znám.....no asi ne dostatečně. A co víc! Svaly pracovaly v souhře s tím, jak je aktivoval můj mozek ...já chtěla jen dopředu, tělo vědělo.....prostě se spustily ty správné pochody. Já nemusela cíleně nic zatínat, nikam nic vtahovat, jen jsem zabodla pohled na druhou stranu tělocvičny, napřímila páteř tím směrem a ....plazila se :D Nekecám.... modřiny v místě mých předních kyčelních trnů jsou jasný důkaz, že lidské tělo i "změklo" ....bez podložek, dečiček, koberečků ....máme hned modřiny, tlačí nás klouby, kolena :D  (nikomu se nevysmívám, je to holý fakt a jsem na tom stejně! :D )

Těch zážitků bylo víc - od chůze po laně (na zemi a i to stačilo! ), ručkování po hrazdě napříč tělocvičnou, výskoky na bednu a seskoky s jemným dopadem, obyčejný kotrmelec přes rameno, chůze, běh, házení, přenášení břemen ...... Z toho všeho lze sestavit naprosto parádní pohybový trénink, při kterém necháte svoje tělo vzpomenout si na to, co mu bylo z hora dáno. Neříkám, že je možné plácat se ladem skladem, ale podstatné je hlavně napřimování páteře a správné výchozí nastavení, žádné řízené dýchání ani omezování svalových skupin cíleným "zatahováním". 

Můžete si to sami zkusit - sedněte si na kolena a opřete nohy o špičky, dosedněte na paty. Bez pomoci rukou, jen prací se svým těžištěm pomocí trupu se přesuňte do pozice "dřepění na bobku" na špičkách a vydržte bez "kácení se". Zdvihněte se nahoru a to samé opakujte pozpátku - to znamená ze stoje, do dřepu na špičkách a opět se pomocí práce s těžištěm dostaňte plynulým pohybem na kolena, aniž by vaše klouby práskly o podlahu. Bez samovolného zapojení (nejen) středu těla to nepůjde! A udělejte to třeba 10x  ...... o tom to je  :) 

Takže se těším každé pondělí u nás ve VOseku :)